Sůl v jídelníčku malých dětí

Středa 27. ledna
Výživa

Negativní důsledky plynoucí z nadbytečného příjmu soli platí pro nejen dospělé, ale samozřejmě i pro naše děti.

Mgr. Tereza Rogalewiczová

Je všeobecně známo, že malé děti mají tzv. „nezralé ledviny“. Jejich funkce se vyvíjí přibližně do dvou let věku. Nadměrný přísun bílkovin a soli je proto zatěžuje, což může vést až k jejich poškození a mimo jiné ke zvýšenému krevnímu tlaku se všemi svými důsledky v pozdější věku. Další negativní důsledky, které plynou z nadbytečného příjmu sodíku pro dospělé, platí pro děti samozřejmě rovněž.

Prevence je nasnadě. Nenaučit děti na slanou chuť. Tento proces začíná již samotným výběrem potravin. Vysoké koncentrace soli nalezneme například v konzervovaných masných výrobcích, uzeninách, některých tvrdých a plísňových sýrech, v instantních potravinách, slaných pochutinách a řadě kořenících směsí. Vysoké množství sodíku je i v některých minerálních vodách. Většinová populace je zvyklá při vaření vše více či méně solit. Řadu pokrmů solíme již při jejich přípravě a spousta lidí jídlo ještě přisolí těsně před konzumací. Na solení je třeba zcela zapomenout při přípravě pokrmů dětem do jednoho roku. Dětem starším než jeden rok je možné už pokrm lehce osolit. Je třeba mít na paměti, že děti mají vnímání chutí velmi jemné a tak stačí opravdu málo. Nestane se proto nic, když pokrm případně nedosolíme. Chuťové buňky malých strávníků můžeme pak uspokojovat používáním nejrůznějších bylinek (ideálně čerstvých, při používání sušených dbáme na způsob a dobu skladování).

Avšak příjem soli je třeba kontrolovat nejen při vaření. Sodík totiž přijímáme také ze základních potravin, ať už rostlinného nebo živočišného původu. Budeme-li množství sodíku hlídat, navede nás to při výběru potravin k těm čerstvějším. Polotovarů a obecně potravin na vyšším stupni zpracování nám v nákupních košících zákonitě ubude. I sůl obsaženou v pečivu je třeba brát v úvahu. Při výběru pečiva sáhneme po tom bez slaného posypu. Rovněž pečivo plněné různými sýrovým a zeleninovými směsmi nebo uzeninou bude nejspíše obsahovat více soli a do dětského jídelníčku nepatří.

Pokud bychom chtěli malým dětem dát ochutnat šunku, vybereme tu, která je určená dětem (výrobci sice většinou na obalech uvádějí jako cílovou skupinu děti od tří let, ale víme, že vše je o množství a četnosti konzumace). Z tohoto úhlu pohledu nejsou vhodné některé sýry. Konkrétně třeba balkánský, korbáčky, niva… Obecně tedy pozor na ty tvrdé, plísňové a ve slaných nálevech atp.

Není nutné mít obavy, když z těchto obecných zásad nárazově trochu slevíme. Je přirozené, že se dostaví situace, kdy nemůžeme svá předsevzetí a nejlepší úmysly dodržet. Nestane-li se z výjimky pravidlo, tak ani pár slaných hranolek určitě nebude tím největším nebezpečím, které na děti ve světě výživy číhá.